reklama

Vítejte... Dnes je 27.06. 2019 02:50
Svátek má: Ladislav, blahopřejeme!
SEZNAMKA SEZNAMKA - celkem příspěvků: 2246
EMAIL: muzivdamskem(zavinac)seznam.cz
ICQ: 254-813-786
Název příběhů: Ten den 1
Vložil: tranna, email: tranna@seznam.cz
Vloženo: 07.07.2009 - 10:50:21
Příběh:

Ten den se mi starý svět ocitl v troskách a vznikl svět nový

Ten den se mi starý svět ocitl v troskách a vznikl svět nový. Byl to dvojitý svět, svět světla a stínu, svět před zrcdlem a za zrcadlem, svět otevřený a skrytý, svět dvojí tváře doslova a do písmene.  Udělal jsem chybu a musel jsem za ni hořce zaplatit, i když dnes se již původní hořkost vytratila a já mám spíš z nového života požitek. Má to i druhou stranu mince. Nesmím svůj požitek dát najevo své ženě. Je to trochu zamotané, že. Snad vám to bude jasné když začnu od začátku.

    Se ženou jsme se seznámili před pěti lety a po půlroční známosti jsme se vzali. Byli jsme jak pro sebe stvoření. Vyhovovali jsme si navzájem jak v obyčejném denním životě tak i v posteli. Tam především. Sex byl pro nás oba důležitý a nebylo nic, co by nám bylo tabu. Simona milovala krásné spodní prádlo a divoký sex v něm, já miloval ji a všechny druhy vzrušení, které jsme postupně objevovali. Pro Simonu se to časem stalo doslova náplní práce. Původně daňová poradkyně se seznámila s kamarádkou, která provozovala erotický bar, pomohla ji s nějakou investicí a začala ji ?vypomáhat? jako domina. Pro mne to byl svým způsobem nový vzrušující impuls, protože přinášela do našeho života nové erotické prvky. Já jsem byl bankovní úředník, který to časem dopracoval na zástupce ředitele a tak jsme vedli docela spokojený život. Erotický bar se časem rozšřil na erotický salon, dokoupila se budova ve které sídlil a salon se rozšířil o několik dalších místností. Já jsem se v této aktivitě moc neangažoval, byla to parketa mé ženy, ale v jedné věci jsem salon přeci jen uvítal. S postupem času jsem zjišťoval, že má sexuální aktivita přeci jen trochu uvadá a potřebuje občas podpořit. To mne vedlo k tomu, že když byla má žena na den či dva za prací pryč a v salonu nebyla právě provozní doba, zašel jsem se podívat do opuštěných místností a prohlížel si erotické šaty, hračky a pomůcky v salonu a v šatnách. Někdy jen na půlhodinku, někdy jsem tam strávil i několik hodin. To bylo počátkem třetí nebo čtvrté návštěvy, kdy mě napadla taková bláznivá věc. Měl jsem rád, když měla Simona při sexu oblečeno vzrušující spodní prádlo. Měla ho celé spousty, zvláště od doby, kdy se začala angažovat v tom salonu. Ten den mě napadlo, že bych se mohl vrátit k tomu, co mě bavilo za mých pubertálních let - oblékat se občas do prádla a šatů mé sestry a onanovat takto oblečený, později i nalíčený, do umdlení. Sebral jsem u Simony ve skříni nějaké síťované černé punčochy, podvazkový pás, kalhotky a podprsenku a vydal se do salonu. Sedl jsem si v šatně, kde se dívky v mezičase mezi zákazníky zkrášlovaly, na taburetku před zrcadlo, oblékl si to co jsem si přinesl. Pak jsem se probral obsahem šatny a vybral si krátké minišaty ala ?french maid?. Trochu problém byl s botami. Zatímco postavu jsem měl stejnou jako Simona, jen o 10 centimetrů vyšší, nohu jsem měl o 3 čísla větší. Ale nakonec jsem v šatně našel jedny boty na asi 12 cm vysokém podpatku, které mi trochu byly. Pak jsem si vypůjčil černou paruku s vlasy na ramena a sedl jsem si před zrcadlo. To už jsem byl vzrušený jak přetopený parní kotel. Divil jsem se, že mě nenapadlo něco takového už dávno. Připnul jsem si velké těžké pozlacené klipsy s kameny, které jsem našel v jednom šuplíku a pak jsem si namaloval rudou rtěnkou rty. Zkusil jsem ještě řasenku a oční stíny, ale nebyla to žádná sláva. A tak jsem se vydalna okružní procházku po salonu. Pomalu jsem zvládal chůzi na vysokých podpatcích a prohlížel se v každém zrcadle, které jsem míjel. Těžko popisovat směsici pocitů a myšlenek, které se mi točily v hlavě. V každém případě to bylo hrozně vzrušující a já nakonec skončil opět v šatně před zrcadlem, s kalhotkami staženými ke kolenům a louží spermatu na podlaze. Podíval jsem se na hodinky a zjistil jsem, že tu trávím už více než dvě hodiny. Svlékl jsem se, uklidil po sobě, umyl si obličej a vypadl jsem zpět domů. Za hodinu začínala provozní doba a já jsem pochopitelně netoužil někoho z personálu potkat v tomto stavu. Simonino prádlo jsem složil a uklidil, aby nic nepoznala. V každém případě to byla injekce, kterou jsem potřeboval. Následující týden jsem byl jak zdivočelý bejček a při každé souloži jsem si představoval jak jsem se vyřádil v salonu. Asi za deset dní Simona opět odjela na dva dny na nějaký audit a já měl ty dva dny jen pro sebe. Využil jsem opět zázemí salonu a po oba dny jsem se převlékal a trénoval svého malého pomocníka. Zkusil jsem opět vylepšit svůj vzhled makeupem a tentokrát už s větším úspěchem. Simona by asi nad ním zaplakala, ale každý začátek je těžký. Tentokrát jsem našel i nové boty v mé velikosti, s podpatky asi 17 cm vysokými. Moje návštěvy pokračovaly pravidelně jak Simona odjížděla někdy na den, jindy na dva nebo tři za prací. Skoro pokaždé jsem objevoval nové oblečení a boty. Zjistil jsem, že mi jen oblékání přestává stačit a tak přicházely na řadu různé pomůcky, kterých se ve skříních na pokojích a v šatně nacházelo spousty. Začalo to ssáním vibrátorů, následoval anální vibrátor a sedadlo se zabudovaným mechanismem vibrátoru, který se vysouval. Ani jsem si neuvědomoval, do jaké sexuální role se tak postupně stavím, prostě bylo to pro mne jedno velké vzrušení, které se přenášelo i do života s Simonou. Nakonec Simona byla vždy v našem vztahu dominantnější partner, takže takovýto posun rolí mi nepřipadal nijak zvláštní. Anální vibrátor jsme převzali i do našeho sexu, jen s tím rozdílem, že si Simona jednoho dne pořídila korzet s penisem - vibrátorem a začala mě šukat do zadnice. Po praxi na ?sedadle? mi to připadalo jako samozřejmost.

   Jak se z mých tajných návštěv salonu stávala rutina, pomalu jsem začal ztrácet obezřetnost a tak došlo k tomu, co bylo počátkem pádu mého světa do trosek. Když jsem byl jednoho dne v salonu v nejlepším, klaply dveře a v nich se objevila jedna ze zaměstnankyň salonu. O hodinu dříve než byl začátek provozu. Když mě uviděla s vibrátorem v puse na ?sedadle? a se ztopořeným penisem v ruce, zůstala překvapeně stát. Byl jsem kompletně oblečen jako žena, ale ztopořený penis koukající zpod sukně v mé pravé ruce byl příliš výmluvný než aby nepochopila, co se zde děje. Znali jsme se celkem dobře z občasných posezení se Simonou na baru a při mém bídném nalíčení ji trvalo jen několik vteřin než mě poznala. Zastavil jsem sedadlo a zvednul se celý rudý. Šárka, tak se jmenovala, přišla až těsně ke mně a zasmála se.

   ?Kočka není doma, tak má kocourek pré??

Byl jsem rudý až za ušima a nevěděl jsem co mám dělat.

    ?Ahoj Šárko? vykoktal jsem ze sebe. Potom jsem udělal hloupost. Místo abych suverénně řekl, že to takto se Simonou děláme běžně a Simona o tom ví, sípavě jsem ji poprosil, aby to nikomu neříkala. V tu chvíli ji zasvítily oči a já pochopil, že jsem udělal chybu. Jak byla těsně předemnou, přitiskla se až ke mně, takže se naše prsa dotýkala a pravou rukou mi sáhla pod sukni a uchopila můj již strachem a studem splaskávající penis.

    ?No za určitých okolností bych tvoji žádost mohla akceptovat? zasmála se mi přímo do očí ?když vidím tu krásnou postýlku za tebou a když vidím jak jsi krásně rozdováděný, mám takový pocit, že bych se mohla rozdovádět také a pak by se o tom dalo uvažovat?.

    Pochopil jsem co tím chtěla říct a naivně jsem si tehdy myslel, že mám vyhráno. Během pár vteřin byla svlečená a společně jsme strávili půlhodinku do začátku provozu. Poznal jsem, že nejenom Šárka je v posteli divoška a navíc Šárku hrozně rajcovalo mé oblečení. Když jsem s ulehčením, jak jsem vše elegantně vyřešil, chtěl odejít, sbírala si Šárka své svršky a špitla mi:

    ?Tak to byla první splátka. Až ti příště Simona odjede, budu tě tu zase očekávat a ať máš zase nějaké hezké punčošky a šaty!?

    Ztuhnul jsem a pochopil, že to mé vítězství zas tak moc vítězstvím nebylo.

 

    Druhý den odpoledne Simona přijela a vše se vrátilo na dva dny do normálních kolejí. Třetí den se Simonina nálada náhle změnila k horšímu a několik dní jsme vůbec spolu nespali. Simona se vymlouvala, že jí není dobře resp. že má mnoho práce, ale měl jsem pocit, že jde něco šejdrem. Přemýšlel jsem, zda Šárka nemluvila, ale to by přeci byla sama proti sobě, tak hloupá snad nebyla. Když jsem si se Simonou nakonec chtěl promluvit, co se děje, oznámila mi, že další den odjíždí na dva dny. Nechal jsem to tedy být a řekl jsem si, že snad přijede s lepší náladou. Ráno odjela a já jsem odpoledne po práci čekal převlečený v saloně na Šárku. Strávili jsme v posteli dvě hodiny a nyní jsme již věděli co jeden od ruhého můžeme očekávat a tak jsme byli zcela bez zábran. Orální sex, anální sex, pomůcky, využívali jsme všechno co bylo po ruce. Šárka mě s viditelným požitkem s připnutým vibrátorem několikrát udělala do análu. Dělalo ji hrozně dobře když mohla jako chlap šukat chlapa jako ženskou, a mě zase dělala docela dobře ženská role. Že jsem vždycky inklinoval k ženskému oblečení jsem o sobě věděl již od svých dětských let, ale nikdy jsem neměl moc příležitostí, abych tomu propadl více. Když jsem si vzal Simonu, nebylo to nutkání také tak velké, protože Simona měla ráda efektní erotické spodní prádlo a nebála se ho nakupovat a nosit stále a tak jsem byl pořád svým způsobem ?nasycený? a neměl jsem žádnou velkou potřebu abych se sám takto uspokojoval. Nicméně po té mé první návštěvě salonu se ve mně něco zlomilo a má úchylka se tak nějak projevila a rozvinula. Zjistil jsem, že je hrozně příjemné ?být ženou?. Lákala mě pestrost a rafinovanost jejich oblečení a líčení i bohatší sexuální možnosti, které jím příroda proti nám mužům nadělila. Nyní se Šárkou jsem si tak mohl najednou částečně užívat i ty jejich možnosti. Možná, že by to fungovalo i se Simonou, ale neměl jsem dost odvahy abych se jí svěřil a se Šárkou jsem k tomu vlastně byl ?donucen? svou neopatrností. Nemohu však popřít, že se mi to líbilo a to moc.

   Když jsme skončili, nezapomněla mě Šárka upozornit na další splátku a já měl najednou pocit, že mi to docela vyhovuje. Nepřemýšlel jsem vůbec o tom, že vlastně podvádím Simonu. Pro vztah se Simonou to byla spíš moje inspirace. Simonu jsem měl opravdu rád a se Šárkou to byla jen moje projevená a ukojená úchylka. Takto jsem o tom přemýšlel a nic víc v tom nebylo.

 

    Simona se vrátila druhý den odpoledne a já přišel ve čtyři z práce. Těšil jsem se, jak si spolu vyrazíme na večeři a uděláme si pěkný večer a já zase na nějakou dobu zapomenu na své ?splátky?. Zmýlil jsem se. Simona seděla v křesle před televizí, na stolku měla nějaké papíry a poťukávala si na ně tužkou a bylo vidět, že není zrovna v usměvavé náladě. Při mém pokusu o polibek na tvář uhnula a na můj pozdrav mi ukázala do druhého křesla.

    ?Posaď se, chci s tebou mluvit? řekla docela odměřeně.

    Hrklo ve mně jak ve starých pendlovkách. Takhle se mnou ještě nikdy nemluvila.

    ?To vypadá vážně, to abych se na to raději napil? pokusil jsem se chabě trochu zředit náhle zhoustlou atmosféru.

    ?No možná to bude lepší, když se na to napiješ? odrazila můj pokus a atmosféra ještě zhoustla. Pomalu jsem si nalil sklenici whisky, rovnou si dal jeden doušek a ještě znovu dolil v očekávání věcí příštích. Jediné co mě napadlo bylo to, že se dozvěděla o mých eskapádách se Simonou a doufal jsem, že to nějak zatluču. Bylo to však mnohem horší.

     ?Před půl rokem jsme do salonu nakoupily s Evou kamery a nechaly udělat okruh s monitoringem a záznamem. Přístup k záznamům mám jen já a Eva, případně policie, pro kterou se případné záznamy uchovávají jeden rok. Kamery, pokud jsou zapnuté jedou a zaznamenávají jen když je indikován pohyb. Před dvěma měsíci jsem zapomněla vypnout kamery a když jsem přijela z auditu a všimla jsem si, že jsou zapnuté. Chtěla jsem je vypnout, ale zjistila jsem, že je tam asi o hodinu více záznamu než když jsem odjížděla. Takže mě přirozeně zajímalo, co se v salonu, když mělo být zavřeno a nikdo tam neměl být, vlastně dělo.?  Stiskla tlačítko na ovladači, zapnula televizi a spustila přehrávač. S vytřeštěnýma očima jsem sledoval sám sebe při své asi druhé nebo třetí návštěvě salonu. Vcházím převlečený za černovlasou ?french maid?, bílé síťované punčochy s vykukujícími podvazky, červené jehlové lodičky a začínám si užívat technických výdobytků. Hodil jsem do sebe zbytek pití a nalil si novou sklenici. Nevěděl jsem co mám říct. Simona popohnala záznam až k mému konečnému orgasmu před zrcadlem s jedním vibrátorem v análu a druhým v puse.   

    ?Když jsem to viděla, chtěla jsem o tom s tebou mluvit, ale pak jsem si to rozmyslela. Nakonec to nebylo nic proti ničemu. Byl to jen tvůj rozmar a jestliže ti nestačil sex se mnou, tak proč nakonec by sis neužil. Dokonce jsem si všimla jak jsi se i v posteli zlepšil a tak jsem se rozhodla, že budu mlčet a jen jsem občas přikoupila nějakou garderobu a boty ve tvé velikosti, aby sis mohl užívat. Nechávala jsem pak kameru vždy schválně puštěnou, abych po návratu věděla, čím mám příště vylepšit vybavení, aby sis lépe užil. Předpokládala jsem, že to tak nebude do nekonečna, a že s tím buď jednou přestaneš, anebo, a tomu jsem přičítala větší pravděpodobnost, že s tím vyrukuješ na mě. Mám tady asi 5 hodin záznamů, které by byly ozdobou lecjakého pornofilmu. To by mě samozřejmě nevadilo, jak vidíš, tak jsem ti docela fandila. Před 14ti dny jsem ale uviděla trochu jiný záznam.?. Natáhla ovladač, aby spustila další pokračování. Věděl jsem samozřejmě co na něm bude. Vzal jsem ji ovladač z ruky a vypnul televizi.

    ?Nemusíš to pouštět, já chápu.?

    ?Proč ne, já to také chápu. Překvapila tě a moc možností jsi neměl. Problém je v tom, že jsi ani žádné řešení nehledal. Chápala bych to poprvé, ale nechápu proč podruhé a kdybych dnes nic neřekla, bylo by po třetí a podesáté atd.?

    ?Simono nech toho. Nic by nebylo já bych to nějak vyřešil. Měl jsem strach, že se to na mě prozradí, tak jsem v té první chvíli nevěděl jak z toho.?

    ?Jasně a v té druhé chvíli jsi taky nevěděl jak z toho a příště bys také nevěděl jak z toho, takže jsi raději žádné řešení nehledal a užíval sis.?

    Chtěl jsem ji přerušit a obhajovat se, ale neměl jsem šanci. Byla hrozně naštvaná a rozpálená a povídala asi pět minut aniž jsem mohl něco říct. Nalil jsem si další sklenici a marně se ji snažil přerušit. Nakonec skončila:

    ?Takže já teď vidím, pokud se nechceš rozejít jedinou cestu.? Na okamžik ztichla a já se chytil toho co povídala.

    ?Co to povídáš za nesmysly. Proč bych se měl chtít s tebou rozejít, když tě mám rád, prostě to byl úlet a chápu, že se ti to nelíbí a omlouvámse ti za to.? Dostal jsem se do těžké obrany.  Rozčílilo ji to ještě víc.

    ?A to si představuješ, že mi teď řekneš ?omlouvám se ti? a bude to zase všechno v pořádku? To mi chceš říct, že jsem padlá na hlavu nebo co??

    ?Prosímtě uklidni se, to jsem tím samozřejmě nemyslel. Tak si třeba ?? hledal jsem vhodná slova ?vymysli nějaký trest, abych ti dokázal, že to myslím vážně. Já chápu? ? nenechala mě domluvit.

    ?Mám pocit, že vůbec nic nechápeš.? Náhle byla ledově klidná. Asi půl minuty bylo ticho. Stačil jsem si znovu nalít třesoucí se rukou a pak vynesla ten ortel.

    ?Dobře, říkáš trest.? Na chvíli se opět odmlčela. ?Máš ho mít a můžeš si vybrat ze dvou možností.? Teď měla náhle pohled, kterým by snad zastavila vystřelenou kulku. Cítil jsem v té chvíli, že to nebude moc příjemné.

    Bylo to ještě mnohem horší. 

   ?Máš dvě možnosti. Jedna je, že udělám sestřih tvých inkognito návštěv salonu a pošlu je e-mailem všem známým.? Ztuhnul jsem se skleničkou u úst.

    ?Co je to za blbost. To není trest, tím mě vyřídíš jak společensky tak i pracovně. To se můžu jít rovnou oběsit a vyjde to nastejno.?

    ?To by pro mě byla docela dobrá satisfakce. Ale nenechal jsi mě domluvit, říkala jsem, že máš dvě možnosti. Třeba se ti ta druhá bude zdát lepší.? V tu chvíli se dokonce trochu usmála a i když ten úsměv nebyl zrovna z kategorie příjemných, měl jsem na okamžik pocit, že by druhá varianta mohla být příjemnější. Na okamžik, než mi došlo, co mi říká.

    ?Druhá varianta trestu pro tebe může být zajímavější, protože se bude týkat tvých nově objevených zálib. O víkendech budeš pracovat ve svém oblíbeném převleku v našem salonu.? Vytřeštil jsem na ni své již tak dost vyděšené oči.

    ?Proboha jak to myslíš??

    ?Jednoduše. V pátek odpoledne se oblékneš a nalíčíš dle tvého gusta, dostaneš jednu z místností, které sis tak oblíbil a tam k tobě budou chodit zákazníci a ty se o ně budeš starat tak, jak to je v našem salonu zvykem. Po dvou, třech nebo více týdnech, až budu mít pocit, že jsi dost potrestaný, tak můžeš skončit.? Na chvilku se odmlčela a hodila po mě opět tím nepříjemným úsměvem. ?Třeba se ti to zalíbí a budeš chtít pracovat natrvalo, co já vím.?

    ?Nějak mi to nedochází. Takže ty mě za to, že jsem byl v posteli s jinou ženskou chceš trestat tím, že mi budeš posílat do postele další ženské??  Podívala se na mě nevěřícně.

    ?Tak to ti opravdu nedochází. Naši zákazníci obvykle, alespoň v pětadevádesáti procentech, nebývají ženy. A divil by ses, jaký je zájem o transvestity a transsexuály. Myslím, že se určitě nudit nebudeš.? Teď mi to došlo naplno a zůstal jsem nevěřícně zírat pro změnu já. Ona mě chce předhazovat jako ženskou chlapům. Mluvila takovým stylem, jako by bylo jasné, pro co se rozhodnu. Zvedla se z křesla a odcházela z pokoje.

   ?Zítra je pátek, takže si můžeš do zítřka vybrat, nechám to na tobě.? Seděl jsem ztuhlý a neschopný slova. Ve dveřích se ještě otočila a se znatelnou ironií řekla ?A to DVDčko si můžeš nechat na památku,  mám ještě kopie.? Pak se otočila ještě jednou a zatloukla ještě jeden hřebíček: ?A abych nezapomněla, než se všechno vyřeší, můžeš zatím spát v obývacím pokoji.? 

    Seděl jsem ještě asi hodinu a marně hledal nějaké rozumné řešení. Vypadalo to dost neprůstřelně díky hrozbě zveřejnění a jak jsem Simonu znal, nebyl by to pro ni problém. Většinou nemluvila naplano. Jako zástupce ředitele banky s reálnou perspektivou postupu na ředitelské místo během dvou či tří let by pro mne tahle akce byla konečná. Nedovedu si představit, jak bych mohl ještě po zveřejnění něčeho takového sehnat nějaké solidní zaměstnání. I když bylo naše město dost velké, tak velké, aby v dostatečně krátké době něco takového vyšumělo do ztracena zase nebylo. Takže zbývala druhá varianta. Ta v sobě sice obsahovala rovněž určité riziko, ale vzhledem k tomu, že zde bylo riziko oboustranné (pro mne i pro zákazníka), nebylo to riziko zase tak velké. Problém zde byl jiný. Nikdy jsem neměl nic s muži a ani jsem to neplánoval. To že jsem při svých eskapádách měl v ústech atrapu penisu, resp. že jsem seděl na stroji, který mě šukal do análu, neznamená, že bych toužil realizovat něco takového v reálu s jiným mužem. Nemohl jsem se s tou představou smířit, ale zatím jsem neviděl jiné východisko. Tak tenhle trest se Simoně vydařil. Či spíše pomsta než trest. Dopil jsem pomalu láhev. Půlka vypité lahve whisky se projevila na mých značně zpomalených a víceméně nesmyslných úvahách a tak jsem se natáhl na sedačku a probudil se po dost divokých snech ráno schoulený zimou v koutě sedačky.   

    Uvědomil jsem si realitu a nebylo mi dobře. Ve snu mě nic kloudného nenapadlo a perspektiva odpoledního rozhodnutí se o půl dne přiblížila. Osprchval jsem se a oholil. Po holení jsem se díval do zrcadla a přemýšlel jsem, jak budu vypadat nalíčený, kdybych nakonec zvolil variantu č. 2. Když jsem se líčil v salonu, nepřemýšlel jsem moc nad svým vzhledem. Kdo měl někdy nutkání být ženou nebo vystupovat jako žena, v soukromí když se nalíčí  a oblékne, tak ho nezajímá, zda je na něho pěkný pohled nebo vypadá jako karikatura. Prostě jen jde za svými pocity, za svým pudem. Pokud se ale má objevit na veřejnosti, musí vypadat nějak rozumně, přitažlivě, sexy nebo nenápadně, prostě tam jako karikatura vypadat nemůže. Třeba se mi Simonu podaří odpoledne nějak umluvit. Hodil jsem do sebe kafe a přemýšlel jsem, zda mám za ní zajít do ložnice. Ležela zachumlaná v dece, ale když jsem se k ní sklonilabych ji dal jako obvykle pusu před odchodem, ucukla a zeptala se:

    ?Tak už jsi se rozhodl??

    ?Ne, to ne, ale chtěl jsem o tom s tebou ještě odpoledne mluvit, jestli bychom nenalezli nějaké rozumnější řešení.? Podívala se na mě tím svým včerejším ledovým pohledem.

    ?Rozumná řešení budeme hledat až si odpykáš jeden ze svých trestů, který si do odpoledne máš vybrat. Na tom nebudu nic měnit a nebudu o tom už diskutovat.? Otočila se a zavřela oči na znamení, že jsme skončili.

    Dopoledne jsem proseděl v kanceláři nad papíry, které jsem musel číst vždycky několikrát, protože jsem stále marně přemýšlel co a jak. Na oběd jsem neměl chuť, vypil jsem asi deset káv a třetí hodina se děsivě rychle přiblížila. Kdybych neměl Simonu opravdu rád, tak bych o takových věcech vůbec nepřemýšlel a směřoval bych k rozchodu, i když by i v tomto případě hrozila má diskreditace, protože by se mohla chtít pomstít. Byl jsem si vědom toho, že jsem udělal chybu, ale myslím, že to co si vymyslela, byl trest trochu přehnaný.

    Když jsem přišel domů, seděla opět v křesle nad nějakými papíry. Ani mi neodpověděla na pozdrav a rovnou se mě zeptala.

    ?Tak jak jsi se rozhodl?? V tu chvíli to ze mne náhle všechno spadlo. Řekl jsem si v duchu dobře, chceš to mít, budeš to mít, donutilas mě k tomu, ale skuhrat a prosit tě nebudu.

    ?Vždyť sama dobře víš, že pro tu první se rozhodnout nemůžu, takže tu druhou variantu.?

    Řekl jsem to takovým stylem, že se na mě podívala trochu překvapeně.

    ?Dobře, tak se běž vykoupat, přijdu ti pomoct se oholit a nalíčit, příště už si to budeš dělat všechno sám. Máme do sedmi hodin co dělat.?

    ?Proč do sedmi?? podivil jsem se.

    ?Na sedmou máš objednaného prvního zákazníka.? Trochu mi spadla čelist. Nečekal jsem, že to půjde tak rychle.

    ?A co kdybych si býval vybral tu první variantu??

    ?Nepodceňuj prosímtě mě ani sebe. I když děláš občas kraviny, tak nejsi úplně blbej a já tě znám pár let a taky mám všech pět pohromadě.? 

    Došlo mi, že tu první variantu asi nikdy nemyslela vážně, že to byla jen součást její pomsty. I když věřím, že kdybych se o něco pokusil, tak by asi neváhala ji použít. Ale abych řekl pravdu, doufal jsem stále, že i druhou variantu nemyslí vážně a čekal jsem podvědomě stále, kdy řekne, že to byl jen žert, aby se mi pomstila. Zatím to tak ale nevypadalo. Tak trochu jako náměsíčný jsem se vykoupal, byl oholen do posledního chloupku a v ložnici mě čekalo kompletní růžové (!) oblečení. Simona myslela opravdu na všechno. Čekalo mě gelové poprsí, které mi přilepila lepidlem. Tvrdila, že to bude fungovat asi tři dny, takže do pondělí do rána, než půjdu do práce by mělo samo odpadnout. Následoval růžový korzet, který ukryl a zpevnil mé trojkové poprsí. Zjistil jsem, že dotyk látek na oholené kůži vyvolává úplně jiné pocity. Velmi příjemné. Také jsem zjistil, že trojkové poprsí není úplně lehká záležitost. Ale na druhé straně to vůbec nebylo nepříjemné. Snažil jsem se soustředit na takové maličkosti a detaily, abych odvedl své myšlenky od toho, čím mi Simona hrozila. Pak přišly růžové elastické kalhotky malého čísla, aby držely na uzdě mé mužství stažené vzadu mezi stehny. I když jsem cítil podvědomě velké vzrušení, zdálo se mi, že jde všechno trochu mimo mne a všechno co se mnou Simona dělala jsem přijímal docela s klidem a oddaně, bez vnějších emocí. Přičítal jsem to onomu zlomovému okamžiku vzdoru, kdy jsem si řekl, že když to chce mít, ať to má. Na nehty na nohou nanesla výrazný růžový neonový lak. Na nehty na ruce mi přilepila dlouhé umělé nehty a nanesla stejný lak. Sledoval jsem to všechno jakoby z povzdálí se stoickým klidem. Než lak zaschnul, začala Simona s líčením. Dokázala s poměrně úsporným líčením očí, řas a tváří a výraznější rtěnkou zdůraznit ženské rysy a potlačit hrubší mužské, takže když mi nakonec nasadila černou paruku ala Kleopatra, zůstal jsem na sebe překvapeně zírat do zrcadla. Otáčel jsem hlavou a dotýkal se prsty s dlouhými nalakovanými nehty svých tváří a nevěřícně a marně se snažil poznat sám sebe. Ze zrcadla se na mě dívala žena, sice s hrubšími rysy, ale znal jsem mnoho žen, které by mi asi moji nynější podobu záviděly. Podíval jsem se na Simonu.

    ?Ty jsi skutečně kouzelnice.?

    ?Zatím nejásej, teď jsem akorát nas.., naštvaná ženská.? To sprosté slovo nedořekla. Nemluvili jsme spolu nikdy sprostě a to, že ji málem jedno sprosté slovo uklouzlo, naznačovalo, že je asi opravdu naštvaná. Neměl jsem v uších otvory pro náušnice a tak mi vyzkoušela asi troje klipsy. Nakonec mi nechala jedny s hrozny velkých bílorůžových perliček s poznámkou, že si v pondělí nechám propíchnout uši. Chtěla svůj plán dovést k dokonalosti.

    Následovaly růžové punčochy s vysokým krajkovým okrajem přichycené na dlouhé podvazky korzetu. Pocit dotyku punčoch na oholených nohách se nedá popsat. Jako když se dotýkáte jemného saténu. Úplně jiný pocit, než když máte ochlupení. Pak Simona vyndala ze skříně růžové krátké šaty. Volné šaty s tříčtvrtečním rukávem, velký zřasený dekolt, v pase lehce probrané s ůzkým asi pěticentimetrovým lesklým lemem na spodním okraji. Oblékl jsem si šaty. Vzhledem k tomu, že jak jsem se již zmínil jsme nebyli s našimi postavami daleko od sebe, neměla Simona s výběrem velikosti asi žádný problém a šaty mi byly dobře. Prakticky všechno co jsem měl na sobě jsem v různých podobách již dříve na sobě vyzkoušel, s výjimkou dlouhých nehtů a hlavně poprsí. Případné vycpávky podprsenek jsem si vždy dělal pomocí jiného prádla, takže ta těžká veliká prsa připevněná k tělu, která se mi nyní houpala při každém pohybu pod nosem, a ruce, které musely brát a dotýkat se věcí najednou zcela jinak, bylo opravdu něco úplně nového a vzrušujícího. Úplně na konec jsem vklouzl do, jak jinak, růžových páskových bot na hodně vysokém úzkém podpatku. Byl nejvyšší čas, za pár minut sedm, a tak jsem se jen letmo podíval do zrcadla a uvěřil, že mě snad opravdu nikdo nepozná. Vypadal jsem pěkně, rozhodně lépe, než při mých vlastních pokusech.

   Simona mě chytla za loket a vedla mě do mého pokoje a při tom mi vysvětlovala některé zásady co mám jak dělat a jak to bude se zákazníky. Když jsme stanuli před pokojem a Simona se chystala otevřít dveře, otočil jsem se k ní a zkoumavě jsem se na ni podíval. Ještě stále jsem nevěřil na sto procent, že něco takového chce udělat.

    ?Simono myslíš to opravdu vážně, ještě pořád si myslím, že to je jen hra.?

    ?No pokud nechceš, můžeme se vrátit k první variantě.?

    ?Ne nechci první variantu, ale ani druhou variantu.?

    Tvrdě se na mě podívala.

    ?Pokud vím, tak jsme se dohodli. Jiné varianty nejsou. Ten zákazník tam čeká, ve scénáři má jen orál. To by pro tebe snad neměl být problém, jak jsem viděla. Nenech ho dlouho čekat.? Otevřela dveře a strčila mě dovnitř.

 

(pokračování)



zpět nahoru  nahoru
TOPlist