Název příběhů: Lucka

Vložil: bety, email: betisa@email.cz

Vloženo: 29.12.2008 - 20:07:06

Příběh:

Byla neděle odpoledne. Oknem do pokoje nakukovalo poslední podzimní sluníčko.Seděli jsme s Luckou na pohovce a už jen ze zvyku měli puštěnou telku.No jak se to vezme seděli.Já seděl a Lucka vlastně ležela a její dlouhé,hladce vyholené nohy spočívaly na mém klíně . Měla na sobě jen docela krátkou síťovanou halenku pod kterou se jí rýsovala ničím nespoutaná i když nevelká , krásně tvarovaná ňadra.Má ruka si protentokrát ale vybrala tu druhou možnost , která se tu nabízela.Jemně centimetr po centimetru si vychutnávala tu nádheru jejích křiklavě červených krajkových kalhotek. Viditelně jí to mé počínání nebylo proti vůli, ba dokonce si troufnu říci, že jí to dělalo dobře.Chtěl jsem se ujistit o správnosti mého počínání .Letmo jsem zvedl oči od té krajkové nádhery a vtom se naše pohledy střetly.Bylo mi na první pohled jasné že mně tentokrát s nějakým zvláštním zaujetím sleduje .Zřejmě zpozorovala že jsem se do této hry s kalhotkami vložil více než bývá v takových chvílích zvykem. Vyčkával jsem co bude následovat.Snad nedojde k tomu co mi jako první blesklo hlavou.Zcela jsem znejistěl.V této nejistotě mně nechala jen několik okamžiků . ?Myslím si že by nebyl vůbec žádný problém uhodnout na co jsi právě myslel? řekla. Malinko jsem pozvedl obočí údivem.Hlavou se mi začali honit myšlenky co tím chtěla naznačit a kam s tím směřuje.O mé třinácté komnatě přeci nemůže vědět jinak by mi už dávno něco naznačila.Musela poznat jaký chaos ztropila v mé hlavě a patřičně si vychutnávala těch několik málo okamžiků mé nejistoty.Pohledem zavadila o mou ruku, která nyní znehybněla na jejích kalhotkách .Pokračovala ve svém cíleném hovoru. ?Dnes tě ty kalhotky obzvláště přitahují .Nejraději by jsi je viděl na sobě a neříkej že ne ?.? Pomalu ale jistě mně tlačila do slepé uličky z které jsem neměl úniku.Mé rozpaky se daly jen stěží skrýt a na Lucce bylo zase poznat že nemíní v tomto rozhovoru měnit směr. ?Ty jsi si snad myslel že o tom nevím .To by jsme se nesměli nějaký ten pátek znát.Nejednou jsem si všimla ve své zásuvce se spodním prádlem že kalhotky nejsou srovnány tak jak to umím jenom já.To víš ženská ruka je ženská ruka což neplatí jen u těch kalhotek jak jsi se mohl nesčetněkrát přesvědčit sám.? Usrkla si kávy a pokračovala. ?Hned jsem vytušila o co tady asi půjde.Jenom mne trošku udivovalo že jsem to zjistila jen u kalhotek.Ale řekla jsem, si že každý má mít nárok na to své malé tajemství na tu svou nějakou slabůstku.Proto jsem se o tom nikdy nezmínila i když jsem to měla kolikrát na jazyku.Zvláště když jsem se někdy vrátila domů o něco dříve než jsem měla.To jsem mohla jít skoro najisto, neboť v té rychlosti jsi neměl vůbec žádnou šanci dát určité věci do původního stavu.? Na maličkou chvilku se odmlčela a nato něžně dodala. ?No tak přede mnou se nemusíš stydět.Prostě jsi takový jaký jsi a s tím už asi těžko někdo něco udělá.? Můžu říct že ve mně tento rozhovor či spíše monolog i když jsem se tomu snažil bránit, vyvolával velmi vzrušující pocity.Úplně stejně krásně vzrušující jako mívám když procházím kolem výlohy s dámským spodním prádlem a ve svých představách se vněm už vidím a nebo ten příjemnější případ když si ho můžu v mezích možností doma či na procházce užít přímo na sobě což z opatrnosti nebývá tak často.Najednou jsem cítil že mé mužství začalo zvětšovat svůj objem, což už i na slipech bylo zřetelně znát.To však neuniklo pozornosti Lucce. ?Vidím že jsem se tentokrát trefila naprosto přesně.? Svým pohledem jsem jí dal jasně najevo že má pravdu. ?No tak už běž vedle a přijď se mi ukázat v čem si to tady užíváš když nejsem doma.? Netrpělivě mne pobídla a dodala ?V případě že by jsi neměl svoji výbavu tak si pro tentokrát ještě můžeš půjčit něco z mé .Zajisté víš kde přesně sáhnout.Zbytek dořešíme potom abys si nemusel půjčovat..? ?Děkuji ale mám.?s těmito slovy jsem odcházel do vedlejší místnosti. Stále se mi neodbytně vkrádala myšlenka,zda si jen nechce potvrdit svou domněnku s tím že do poslední chvíle nemůže uvěřit že by to mohla být pravda.Při pohledu na jedny z mých mála vlastních kalhotek ,neboť koupě byla pro mne vždy delikátní ale o to víc vzrušující záležitost,bylo rozhodnuto.Konec konců alespoň budu vědět na čem jsem. Pomalu jsem si stáhnul slipy a na jejich místo jsem si ještě pomaleji ale o to s větším vzrušením začal navlékat kalhotky.Pro tuto mimořádnou příležitost jsem zvolil své nejoblíbenější.Růžové s uzoučkou krajkou na lemech.Mám ve své zatím tajné výbavičce mezi jinými i bleďounce modré celo krajkové kalhotky s nohavičkou,sněhobílá tanga či ostře červené plavečky na bocích na tkaničku ,ale v těch růžových se cítím nejlíp.Přikročil jsem k zrcadlu abych si kalhotky patřičně upravil což při mém vzrušení bylo za potřebí a porovnal si kraječkové lemy.Při pohledu do zrcadla se mi nechtělo věřit, že se mi to jen nezdá.Můj pohled zavadil o na zrcadle odloženou krabičku s Lucčinýma silonkama.Nevím co mne to napadlo,snad to bylo tím,že když mám na sobě kalhotky přemisťuji se do s cela jiného světa.Popadl jsem silonky a rychle do nich vklouzl,s tím že si jich na pár okamžiků užiji.Už jsem si je chtěl sundat a vrátit se zpátky ukázat se Lucce ale nějak jsem při tom strojení zřejmě zapomněl na čas.Vtom se otevřely dveře pokoje a stála v nich Lucka.Mírně pozvedla obočí údivem co to provádím a řekla . ?A co tak podprdu by jsi náhodou nechtěl?? Docela mne zaskočila. V tu chvíli jsem nevěděl co odpovědět.Ani na mou odpověď nečekala.Sklonila se k zásuvce a již mi podávala jednu ze svých podprsenek. ?No prosím ať to tedy máš kompletní? dodala.Pomalu jsem přestával vzrušením vnímat co dělám.S úplnou samozřejmostí jsem vklouzl i do té podprsenky. ?No vidím že ani tohle ti nedělá problém, taky to asi nebude poprvé?pousmála se.Poodstoupila a dlouze si mne prohlížela.Bylo na ní poznat, že jí to není až tak nepříjemné ,jak jsem si vždycky představoval.V napětí jsem čekal co bude dál. ? Hmm docela tito sedí?pronesla tiše. ?Ted už jenom nějakou tu halenku a sukýnku.Otočila se a v zápětí už lovila ze skříně květovanou halenku s ramínky a docela kraťoučkou sukýnku.Nemusela ani nic říkat a v euforii vzrušení jsem se nasoukal i do těch to dvou posledních kousků její ho oblečení.mezi tím co jsem se oblíkal do halenky a sukně se vzdálila, ale hned přišla a v rukách držela své páskované boty na podpatku.Jelikoš v nich dost často chodila byly patřičně povolené na to abych do nich bez problémů vklouzl.Ještě jednou si mně svým odborným ženským pohledem změřila. ?Nikdy bych si nedovedla představit, že zrovna ty by jsi mohl na něčem takovém ujíždět.Nevidět to na vlastní oči tak neuvěřím ať by mi to tvrdil kdokoli.Tak ukaž ještě ti srovnám ramínka ať se pěkně překrývají a co tady dole ,to by se taky mělo trošku srovnat.? Podřepla.Ani jsem tomu nevěnoval velkou pozornost neboť již drahnou chvíli jsem byl ve svém holčičím světě.Nejednalo se však o sukni jak jsem se mylně domníval.Její ruka se pomalounku sune pod sukni a přibližuje se k mému rozkroku.To už ve mně hrálo úplně všechno.Byl jsem v opojení svých neskutečně příjemných pocitů.Přestával jsem vnímat okolí.Lucčina ruka se neomylně zastavila na mých kalhotkách ze kterých se snažilo vymanit mé prudce pulsující a k prasknutí ztopořené mužství.V tom Lucka ucítila ve své dlani vlhké lepkavé teploučko které prosakovalo přes mé kalhotky???. a v tomto nejkrásnějším okamžiku jsem se probudil.V rozkroku jsem zcela zřetelně cítil ono vlhké a lepkavé teploučko které se nyní řinulo přes kalhotky po hladce vyholené noze a pomalounku táhle stékalo na postel.Ještě na okamžik jsem zavřel oči v toužebné naději vrátit se zpět do onoho krásného snu. Marně.