reklama

Vítejte... Dnes je 21.11. 2024 12:54
Svátek má: Albert, blahopřejeme!
Název příběhů: Ona a On
Vložil: pavel, email: pavel0124@seznam.cz
Vloženo: 23.05.2009 - 20:44:32
Příběh:

Prolog:

Možná, že tato povídka až tak nepatří na tyto stránky, ale je to sonda do myšlení ženy a muže, a my tady jsme tak trochu od obou půl

Ona a on

U toho motorestu jsem nezastavila náhodou. Všechno jsem měla dopředu promyšlené. Byl páteční letní večer, a já jsem byla zase sama. Byla jsem sice formálně vdaná, ale můj muž, Karel, uznávaný obchodník a podnikatel na mě neměl zase čas. Překročil už sice šedesátku, ale doma býval málokdy. Ty jeho věčné schůzky, služební cesty a pracovní záležitosti, mi ho úplně odcizili. Já jsem si ve svých třiceti letech nechtěla připadat na odpis, ale co dělat, když už se mnou víc jak rok nespal? Nechtěla jsem se smířit s tím, že už nikdy nezažiji ten slastný pocit při milování. Na rozvod jsem ani nepomyslela. Měla jsem od něj úplně všechno! Taky s ním mám dítě! Porodila jsem mu syna Adama, teď ho hlídá babička. Druhé dítě už jsem mu dát nemohla. On je zase na jedné ze svých dlouhých cest v Singapuru, a já se jen, a jen, starám o chod našeho domu. Dozrálo ve mně rozhodnutí, že se chci s někým pomilovat, chci si ještě něco užít! O tom motorestu jsem věděla , že se tam v pátek večer schází taková ta starší omladina z lepších kruhů. Nebyl to žádný zakouřený pajzl, ale krásně vzdušný bar, s malým tanečním parketem, a v patře bylo pár apartmánů na přespání. Pokoj jsem si objednala telefonicky, a byla jsem ho rozhodnuta využít. Klíč jsem si vyzvedla v recepci, ale protože jsem se doma již patřičně oblékla a namalovala, vyrazila jsem rovnou k baru. Sedla jsem si na stoličku, u barmana objednala mojito, a začala nenápadně typovat muže ve svém okolí.

Dnes jsem neměl vůbec v úmyslu zastavit u Našeho motorestu. Byl jsem krásně utahaný po zápase v basketu, který si dáváme každý pátek po práci. Mám takový malý autoservis, a vždycky v pátek vyzýváme konkurenční servis z nedalekého městečka k utkání. Alexe, majitele servisu znám už léta, nakonec jsme spolu chodili na základku, takže většinou po utkání pozveme ještě kluky na pivko, a probíráme co je nového v naší branži, kdo se s kým sešel nebo rozešel, no prostě chlapské kecy. Dnes jsem se ale vymluvil, měl jsem špatný den. Jolana se ani neobtěžovala mi říct, že se mnou končí, přišla jenom sms zpráva, měj se a čau. Konec. Po třech letech známosti mi odešla s nějakým právníkem, který jí pochopitelně mohl nabídnout víc než já. To že někoho má jsem tušil již delší dobu, ale že to je právník, jsem se dozvěděl od rádoby kamarádů asi před čtrnácti dny. Jolanka byla totiž dost náročná, a její požadavky pěkně provětrávaly moje konto. No nic, je to za mnou. Při průjezdu kolem motorestu, kde jsme se s Jolanou seznámili, automaticky brzdím. Proč bych se měl vyhýbat místům kde jsme se seznámili? Naopak, rozhodl jsem se, že do sebe něco naleju, trochu se pobavím, pak zavolám rychlé želvy, a nechám se hodit domů.

Nechtěla jsem se obléci nějak výstředně, ale ani nijak usedle. Volila jsem krátkou mini, černé punčochy, možná trochu vyšší podpatky. Halenku jsem si ale nechala hodně rozepnutou, aby vynikly moje prsa. Byla jsem přece na lovu! A chtěla jsem ulovit! Prsa mám opravdu výstavní, Karel mi zaplatil specialistu v Brně, a ten mi je po tom, co jsem odkojila našeho Adama udělal opravdu exklusivní. Mapuji nenápadně muže ve svém okolí. Většinou jsou ve dvojici s dívkou, a když je někdo sám, tak si povídá s jiným chlapem o fotbale, který se právě promítá na velkou obrazovku nad barem. Ty chlapy snad zajímá jenom ten fotbal! Ale já přece lovím! Ale jak teda na to? Nejsem přece žádná profesionálka v seznamování, ale hrozně moc si chci užít. Už jen tem pocit, to pomyšlení, co vlastně tady dělám, mě neskutečně vzrušuje. Cítím jak ni pomaličku tvrdnou bradavky, a v takových vzdálených vlnách přichází pocity vzrušení, o kterém jsem byla přesvědčena, že už je nikdy nepoznám, že už to nikdy nezažiji. Vyndávám zrcátko, a kontroluji svůj zevnějšek. Trochu pročísnout vlasy, upravit rtěnku a?..Přes zrcátko vidím přicházet kluka v nejlepších letech. Kolik mu může být? To je přeci jedno! Hlavní je, že je sám! Doufám, že si nesedne k nějaké skupince a nebude s nimi plácat o fotbale! Proboha, on míří na židli vedle mě! Má krásně houpavou chůzi, černé havraní vlasy, a na krátkou dobu jsem zahlédla jeho blankytně modré oči. Chvíli, jen na pár sekund se naše pohledy střetly! To ale stačilo na to, aby mnou projela tak silná vlna vzrušení, že kdybych neseděla na židli, tak se mi podlomí kolena. Cítím jak dole pomalinku vlhnu. Zatínám zuby, a doufám, že nikdo nezpozoroval moje vzrušení!

V baru bylo pár lidí. Většinou dvojice, a pár skalních fandů fotbalu, kteří dokážou jenom kibicovat. Sledovali obrazovku nad barem, a radili zoufalcům na trávníku. Fotbal ten mě teda nikdy moc nebral. Dělal jsem ve volných chvílích karate, a kdysi mě dost mě bavil tanec. Namířím si to k baru, a v tom sem ji uviděl. Nádherná ženská, zrzavá hříva, krátká sukně, prsa ze kterých jsem jen stěží odtrhl oči. Zvedl jsem pohled výš, a naše oči se na okamžik setkaly. Něco tak nádherně hluboce zeleného je vidět opravdu jen vyjímečně. Doslova mě upadla čelist, a přitahovala mě jako magnet. Kdybych měl vyjádřit svůj pocit ze setkání našich očí, tak bych prohlásil, chlapi teď se mi hejbnul. Byl to opravdu výstavní kus, ale co tady dělá sama? A je opravdu sama? Sedám si kousek od ní. Hej barmane, hoď mi sem jedno žito, a led zvlášť, slyším se říkat jako ve snu. Blbnu, snažím se vystupovat jako tvrdej chlap. Profesionálka to určitě nebude, na to je sakra dobře upravená, a její šperky rozhodně nejsou bižuterie. Kopnu panáka do sebe, a zapomněl jsem si do něj dát led. Houknu proto na barmana, ať mi sem hodí ještě jednoho. Na nikoho asi nečeká, protože se nedívá ani na hodinky, a ani ke dveřím. Tak jak na to? No jasně , music box. Zvedám se, a odcházím do zadní části baru, kde je potemnělý parket, a hudební bedna. Volím několik písniček od Julia Iglesiase, a mažu zpátky na bar. Pořád je na svém místě. Sedám si , obracím panáka do sebe, a objednávám dalšího.

Z těch jeho modrých očí mám ještě mžitky před očima. Srdce mi buší až v krku, když jeho kroky směřují ke mně! Sedá si na židli kousek ode mě, a objednává si pití. Všimnu si, že na ruce nemá žádný prsten, což je dobré znamení. Buď je svobodný, a nebo si na svobodného hraje. Má nádhernou figuru, i přes volné světlé plátěné kalhoty můžu pozorovat, že dole je skvěle vybavený. No jasně, hraje si na tvrďáka, obrací do sebe whisky a zapomněl si tam dát led. Je trochu zmatený, ale opravdu krásný. Z krátkých rukávů mu vystupují svalnaté opálená ruce. Můj mozek zaplavuje představa jeho dlaních na mých prsou, a znovu mnou projíždí slast vzrušení. On si zatím objednává další whisky. Zvedá se a někam odchází! Ne, na baru má nalitou skleničku, určitě se vrátí. Dělám, že si jako upravuji účes, a sleduji kam jde. Míří k bedně za tanečním parketem. Za chvíli se vrací, a z bedny se začnou linout podmanivé tóny krásného ploužáku od Iglesiase. Ta hudba mě přímo dostává! Háže do sebe whisky a další si objednává! Teď to začíná vypadat, že zapíjí nějaký žal. Nemůžu ale dopustit, aby se tady opil! Otáčím se k němu, naše oči se opět setkávají. To něco slavíte, nebo zapíjíte žal, slyším svůj přidušený hlas, krásná hudba, je škoda si jí nevychutnat, dodávám.

V balení ženskejch jsem nikdy nebyl moc přeborník. A u této jsem měl z jejího zjevu trochu trému. Nechtěl jsem zažít další ponížení. Ale ona vypadala úplně v pohodě, jak sakra dál? Musím přijít na něco ohromně oduševnělého a bystrého, no jo, ale co? Obracím do sebe další žito, a kývnu na barmana, ať mi dodá další. Najednou se ta neznámá otáčí ke mně. Z jejího pohledu mi zabrněly všechny zuby a v mozku se mi vyprázdnilo. Co říct? Ale slyším její trochu přidušený, ale krásně sametový hlas, jak se ptá jestli něco slavím, a nebo piju na žal. Sakra, co jí mám odpovědět, aby to sedlo? Aby se mnou pokračovala v hovoru! Ne, nic takového, říkám, zrovna jsem se sám sebe ptal, jestli byste se mnou nešla tančit? Jak se mi v hlavě může zrodit tak ujetá věta! Ona se jen tajemně usměje, a zvedá se ze židle. Její fantastické nohy končí v botičkách s ohromujícím podpatkem. Odchází? Ne jde ke mně! Otevírá ústa, a já slyším nejkrásnější slova. Tančit? S vámi? Ale proč ne, ráda.

Vidím, že když jsem na něj promluvila, je z toho úplně zmatený. Chudák, neví co má říct. I přes jeho krásně opálený obličej je vidět, jak se začervenal. To je dobré znamení, nebude to žádný děvkař! Trochu jsem ho asi uvedla do rozpaků. To jsem fakt nechtěla. Nese to ale statečně, a říká, že zrovna přemýšlel, jestli bych s ním nešla tančit! No jasně že šla! To bych nejraděj vykřičela do světa! Tak teď a nebo už nikdy. Dala jsem se na boj, budu tedy bojovat. Vstávám, jdu k němu, a pozvání k tanci přijímám. Bere mě něžně za ruku, a odvádí na potemnělý parket. Jeho ruce mi pevně sevřely pas, a přitiskly si mě na jeho tělo. Podmanivé tóny, dlouhá absence sexu a jeho přítomnost, to vše mi začalo zatemňovat mozek, a zbavovat mě normálního myšlení. Teď jsem byla pouze obětí své touhy. Prudce jsem se k němu přitiskla, a jeho koleno se mi dostalo mezi moje stehna. To už bylo příliš, a začala jsem si o jeho nohu jemně třít svoji buchtičku. Zároveň jsem cítila, jeho okamžitou odezvu v jeho rozkroku. Začal mě líbat na krk, a postupoval k mému uchu. Jemně mi ho skousl. Ahoj, já jsem Pavel, co tady vlastně hledá moje neznámá holčička? Přistupuji na jeho hru, jemně ho koušu do ouška. Ahoj, já jsem Helena, a hledala jsem tady tebe!. Přisála jsem se k jeho rtům, a moje ruka mi nějak automaticky sjela do jeho rozkroku, a začala hladít jeho vzrušené mužství.

Málem mi zaskočilo! Ona to fakt myslí vážně! Vyskakuju ze židle, a beru jí jemně za ruku. Vedu jí do temnější části parketu, kde jsme teď úplně sami. Otáčím jí čelem k sobě, pevně ji stisknu v pase, to snad proto, že mám strach, aby mi nezmizela, a přitáhnu si jí pevně k tělu. Protože má vysoké podpatky, mám nos na úrovní jejích vlasů. Jemně do nich zabořím obličej, a saju jejich příjemnou vůni. Ona mi v ruce úplně explodovala! Narazila se rozkrokem na moje stehno, a začala se o něj lehce třít jako kočka. Přes jemnou látku sukně cítím výstupky podvazků, které jí drží její černé punčochy. Její prsa se tisknou na mou hruď, a to už je na mě příliš. Už se nedokážu ovládnou, a cítím, jak ni můj kamarád tam dole, prudce roste. Bojím se, aby se neurazila, aby se nevylekala, a tak jí opatrně líbám na krk. Kousnu ji do ouška, a uvědomuji si, že bych se měl představit, a ptám se co tady vlastně hledá? Pro změnu mě jemně kouše ona, a dozvídám se konečně, že je Helena, a taky, že hledala mě. To myslela určitě obrazně. Ale ona se přisála k mým rtům, a její ruka sjela do mého rozkroku, a začala mě hladit. Tak tohle přece nemůže chlap dlouho vydržet! Teď už je mi jasné, že si chce povyrazit, Bude to zanedbávaná panička, a vyrazila za dobrodružstvím. Ale proč ne? Vždycky jsem se snažil řídit heslem, kde mohu, tak vypomohu! Prozatím jsem to praktikoval převážně ve své profesi, ale na druhou stranu, ta holka ví přesně co chce! To není jako Jolana, která se pořád vymlouvala, že jí bolí břicho, nebo hlava. Delší sexuální absence mi dodává odvahu. Helenko, šeptám jí do ouška, víš, že tady v patře jsou útulné apartmány? Trochu se ode mne odtahuje, že by se jí to dotklo? Ne, vytahuje něco z kabelky, kterou má přes rameno. Do ruky mi tiskne klíč. Máme číslo tři, šeptá. Budu moc ráda, když půjdeš první.

Nebyla jsem si jistá, jestli jsem to nepřehnala. Ale odpovědí mi byl bouřlivý růst jeho mužství. Přes látku kalhot jsem cítila, jak mu v něm prudce tepá chtíč. Jak ho ale dostat nahoru do pokoje? Nemělo by to být tak těžké. Podle jeho reakcí vypadal, že je pěkně nadržený. Buď mohl kdykoli, a nebo to dlouho neměl. Situaci ale vyřešil on. Šeptá mi do ucha, že nahoře jsou apartmány. To já přece moc dobře vím, chce se mi vykřiknout! Jako ve snu mu tisknu do ruky klíč od pokoje, a prosím ho, aby šel první. Nemusí nás nikdo vidět moc spolu. Bylo sice dost nepravděpodobné, aby mě někdo spojoval s mým mužem, protože ten mě nechával vždy doma, a návštěvy k nám nechodily. Ale jistota je jistota. Odcházím zpět k baru, a pomalu dopíjím svůj drink. Dávám Pavlovi tak deset minut čas, platím svůj účet a se srdcem v krku stoupám do patra. Už na mě čekal. Chytil mě do náručí, a zamkl za námi dveře. Měl v rukou ohromnou sílu. Donesl mě až k posteli, a opatrně mě na ní položil. Klekl si nade mě, a pomalu mi rozepnul knoflíčky košile. Jemně mi stáhl podprsenku pod prsa, a začal je zasypávat vášnivými polibky. Strhla jsem z něj košili. Měl krásně vyvinutý hrudník, nikde ani gram tuku navíc. Otočila jsem si ho na záda, a stáhla jsem mu kalhoty i s boxerkami najednou. Jeho přirození bylo opravdu výstavní. Neměl ho nijak vytahané, bylo krásně jemné, a vzrušujícně vlhké. Vzala jsem ho do úst, a začala vášnivě sát. Jeho tělo se pode mnou svíjelo rozkoší. Když už se blížil vyvrcholení, tak jsem na chvíli přestala, a líbala mu břicho. Cítila jsem, jak mi vyhrnuje sukni, a stahuje kalhotky. Posunula jsem se výš, a opatrně jsem si zavedla jeho ztopořený úd do svojí kundičky. Pomaličku jsem na něm začala klouzat nahoru a dolů. Jeho ruce mi masírovaly prsa, tahali mě za vlasy, škrábaly na zádech. Chytil mě za boky a začal si mě na sebe prudce narážet. Před očima se mi zatmělo a už jsem se vůbec nebyla schopna kontrolovat. První vlna orgasmu přišla takřka okamžitě, a z mé kundičky se na jeho břicho valily horké potoky. Hladil mě po tvářích, přitiskl si mě k sobě, a šeptal moje jméno. Ztratila jsem úplně pojem o čase. Začala jsem znovu přirážet jako posedlá. Strhl mě ze sebe, a obrátil na záda. Podsunul mi ruce pod nohy, široce je roztáhl, a začal do mě prudce vnikat. Cítila jsem, že už to na mě zase jde! Chtěla bych tuto chvíli protáhnout do nekonečna! Kdy budu mít zase to štěstí? Cítím, že i on se blíží k vrcholu. Cítím jak mu jeho úd začíná tepat vyvrcholením. Než ho stačí ze mě vytáhnout, chytím ho kolem pasu a pevně si ho přitisknu k sobě. Úžasný pocit, jak mi plní moje vnitřnosti! Těla máme zmáčená potem a hluboce oddychujeme. On ale nemá ještě zdaleka dost. A já zažívám další pocity vyvrcholení, které si dokonale užívám. Milovali jsme se opravdu bouřlivě a spontánně. Venku už začínalo pomalu svítat, když Pavel vedle mě usnul. Opatrně jsem se oblékla a ještě na chvíli jsem si sedla na kraj postele. Pozorovala jsem jeho klidný spánek. Jak ráda bych ho pohladila, jak ráda bych se s ním ještě setkala! Měla jsem ale za muže tvrdého a nekompromisního člověka. Kdyby se něco dozvěděl o našem vztahu, byl by s Pavlem konec.

No a já? Co jsem vlastně chtěla já? Od Karla jsem měla vše nač jsem si vzpomněla. Chyběl mi jenom sex. Po dnešní noci jsem ale zase zásobena na několik let. Možná, kdo ví. Venku mi ranní větřík nějak divně chladí tváře, uvědomuji si, že mi po nich stékají slzy???..


zpět nahoru  nahoru