Název příběhů: jak vznikla Alenatrans

Vložil: alenatrans, email: alenatrans@seznam.cz

Vloženo: 23.05.2016 - 17:41:01

Příběh:

Tento příběh se stal, je skutečný, a že jsem takový, trápí to mě celí můj život. Jako malé dítě jsem si rád oblékal mamky oblečení, a když odcházela z domu a mě nechávala o samotě tak mě vždy něco vyndala ze skříně a já si stým směl zabavovat. Tak to šlo dál a dál. Až mnohem později jsem zjistil. Že není něco tak úplně v pořádku, ale bránit jsem se té myšlence, že to tak je. Nejhorší léta byla vojna a tak po vojně vznikla jedna skříň, plná toho oblečení. Najednou jsem si uvědomil, že takto to dál nejde. Buď bude to, s čím jsem se narodil a nebo to druhé. A tak se stalo, že všechny tyto oblečky, lodičky a kozačky šly do pytlů a já je vyvezl na skládku. Oči plakaly, srdce naříkalo, ale řekl jsem dost. Pak jsem potkal dívku, oženil se a můj život nabral jiný směr a vypadalo, že vše je na dobré cestě. Až jednou jsme šly zase na ples a tan se vypilo více alkoholu, než se mělo, zvláště manželka. Po příchodu domů se šlo hned do postele a ve velmi krátké době jsem již slyšel, jak žena již oddechuje spánkem tvrdým. Za to já nemohl zabrat a začala mě pálit žáha a začal se moc potit. Tak jdu do kuchyně na sodu a po cestě se stavím v koupelně opláchnout a teď koukám, co vše tam volně leží. Podprsenka zvedačka, spodní část vyztužená velice pevným molitanem a drátová výztuha, v pro střed spojená tak na 2,5 až 3 cm, zdobená zlatým vyšíváním no když tam jsou prsa to je krása se podívat, hned vedle kalhotky v předu plně vyšívané také zlatou nitkou a na hoře vyzdobené kraječkou jako sukýnka na zadečku na každé půlce po velkém srdíčku z krajky, podvazkový pás 10 cm široký velice pevný na 8 háčků a stejně zdobený, spodní košilka ve stejném stylu no a k dovršení tam byli ještě silonky s vysokým leskem a třpytila se vtom také zlatá nitka. Já na to koukal a koukal a srdce mě nad tou krásou plakalo a v hlavě se začali honit různé myšlenky. Já najednou hladím ty věci a představuji si, jak jsem v tom oblečený, jak to přiléhá na mé tělo. Již cítím podvazkový pás jak mě obepíná, ty silonky jak slastně přilehlé jsou na mích nohách. Moc dlouho jsem to tedy nevydržel bojovat s tou představou a já si sundal pyžamo, vzal opatrně podprsenku a připnul si ji. To nedokážu popsat ten pocit po letech odříkání, co mě zalil, ta radost, to štěstí, to horko co do mě vstoupilo. Vzal jsem ze skříňky dva menší ručníky, složil je do pásu a stočil do kužele a vložila do podprsenky, při tvaroval a teď teprve viděl tu bohatost té krásné podprsenky a nemohl odtrhnout oči od zrcadla, jak jsem se prohlížel. Oči štěstím plakali a ruce neustále hladily ty prsa a srdce štěstím s pívalo. Po chvilce když jsem se nabažil pohledu na tu krásnou podprsenku, tak jsem zrakem utkvěl na podvazkovém pásu, vzal jej do rukou a jen tak jej přiložil na tělo a srdce se zase zbláznilo. Dlouho jsem neotálel a již jsem si jej oblékal. Krásně padl, máme totiž stejné velikosti a tak jsem se prohlížel v zrcadle a dívala se, jak podvazky se houpou, vyšíváni zlatou nitkou na podvazkovém pásu mě plně fascinovalo že jsem automaticky vzal silonku do ruky a začal ji pěkně pomaloučku natahovat na nožku a zapnul na podvazkovém pásu, pohled a pocit to byl fascinující a již jsem natáhl hned i druhou silonku. Přitisknul jsem nožky pěkně k sobě, silonky o sebe lehce vrzly a ve světle odráželi svůj lesk a třpít. Ten fascinující pocit silonek že mám tyto krásné lesklé punčošky na svých nohách byl tak silný že ten kousek masa co mám navíc byl tak tvrdý, tak nabitý energii a nedočkavosti že jak jsem se otočil k zrcadlu, abych si prohlédl pohledem tu krásu, co mám na sobě, rukou jsem jej uchopil a to plně stačilo, že začal chrlit do umyvadla. Když jsem vše konečně rozdýchal a uklidil tak jsem plně zapomněl na všechna svá předsevzetí, že již se nikdy nedotknu dámského oblečení a natož že jej použiji a nebudu se oblékat do ženského šatstva, vše marné. Praskly všechny mé zábrany a má předsevzetí a již jsem měl ty krásné kalhotky zdobené kraječkou se zlatými výšivkami a dvěma srdíčky na zadní straně kalhotek na sobě a díval se do zrcadla a nemohl odtrhnout pohled od toho obrazu, co se na mne díval ze zrcadla. Znovu a znovu jsem se díval do zrcadla, přejel po bocích až na stehna, cítil, jak táhnou silonky na podvazcích a pak to šlo vše jak si samo, kombinačka, halenka a sukénka. Jen její kozačky byli o číslo menší, to jsem ale v tu chvíli nebral na zřetel, že tlačí. Nasadil její červeno hnědou paruku, v rychlosti to doplnil líčidly, šáteček kolem krku a šup do kožíšku. Ten pocit vám nedokážu popsat. Jak jsem se dostal na ulici ani nevím. Chodil ulicemi, podpatky cvakali, potkával opozdilce z plesu, kteří mě chtěli doprovodit domů a tak vznikla Alenatrans, až k ránu jsem zamířil domů a od té doby, tak to je ale již jiná historie.